Mrazík po česku
I
moje starostlivá maminka poslední dobou vyslechla moje historky z děsných
a ještě děsnějších rande a tak se rozhodla, že vezme můj osud
do vlastních rukou a jako za starých dobrých časů mi někoho
dohodí. Její dobrá kamarádka z dětství má přeci single
syna v adekvátním věku a byl by hřích trochu nedopomoci náhodě.
Onoho
mladého muže, říkejme mu třeba Marek, moje máma náležitě
vychválila a oznámila mi, že už má moji e-mailovou adresu a že
se mi jistě brzy ozve. Řekla mi, že je Marek pan učitel, rozumný
a inteligentní, na úrovni. S poslední holkou se rozešel proto, že
mu intelektuálně nestačila a nebyla mu dostatečnou oporou. Single
byl asi půl roku.
Vyměnili
jsme si pár suchopárných e-mailů, poslali si fotky a domluvili si
rande.
Sešli
jsme se na Míráku u kostela. Dorazil včas. Byl o půl hlavy menší
než já a měl na sobě takovou tu retro koženou čepici/ helmu, co
se asi před sto lety nosila na motorku nebo na sajdkáru. Prý mu to
připadalo originální. Což o to, originální mi to připadalo
taky...
U
stánku jsme si koupili svařáka. Byla strašně
lezavo a pršelo. Jeho hřála ta helma, já byla zmrzlá na kost. On
vypil čtyři svařáky, já jednoho.
Rozhovor
dost váznul, přehrávala jsem si v duchu naše maily a docházelo
mi, že to, co jsem v mailech považovala za smysl pro humor, myslel
asi vážně, což dost měnilo situaci.
Pak
se čtyři svařáky začaly zřejmě rozpínat v jeho močovém
měchýři a tak zahlásil, že zajdeme ještě na pivo. Asi od třetí
minuty našeho rande jsem měla jedinou ulpívavou myšlenku - jít
domů! Ale znáte mě....
Vzal
mě do podniku zvaného Snack u Dandů. Někteří z otrlejších
Pražanů ho možná znají. Po vstupu vás zahalí mlha hustá tak,
že by se dala krájet, a po několika minutách se i do té
nejposlednější buňky vašeho těla nasaje pach piva, potu,
cigaret a smažáku utopeného v tisíckrát přepáleném oleji.
Je
to jedno z těch míst, po jejichž návštěvě musíte vyhodit
všechno oblečení, které jste měli na sobě, oholit si vlasy a
změnit si identitu. Chodí tam lidi, které vůbec potkávat
nechcete a jakmile si sednete ke stolu, přistane před vámi velká
desítka, aniž by se vás kdokoli na cokoli ptal.
Marek
byl s průběhem našeho rande zjevně spokojen. Vypil 8 piv,
vykouřil asi 20 balených cigaret Dozvěděla jsem se něco o
školství. Něco v tom smyslu, kdo že má ty „malý zmrdy snášet“. Taky se mi svěřil, jaké má snobské kamarády, kteří nechtějí
pochopit, že neodkouká celý film v kuse, protože si během něj
musí jít minimálně dvakrát zapálit.... A tu poslední, tu
nechal, protože „to nechtěla dělat do zadku“.
Aha, takže pán je intelektuál... No řehtám se na celé kolo, jestli tě potěší, že aspoň k něčemu to rande bylo :-))
OdpovědětVymazat