Mrazík po česku

Mrazík po česku



I moje starostlivá maminka poslední dobou vyslechla moje historky z děsných a ještě děsnějších rande a tak se rozhodla, že vezme můj osud do vlastních rukou a jako za starých dobrých časů mi někoho dohodí. Její dobrá kamarádka z dětství má přeci single syna v adekvátním věku a byl by hřích trochu nedopomoci náhodě. 

Onoho mladého muže, říkejme mu třeba Marek, moje máma náležitě vychválila a oznámila mi, že už má moji e-mailovou adresu a že se mi jistě brzy ozve. Řekla mi, že je Marek pan učitel, rozumný a inteligentní, na úrovni. S poslední holkou se rozešel proto, že mu intelektuálně nestačila a nebyla mu dostatečnou oporou. Single byl asi půl roku.

Vyměnili jsme si pár suchopárných e-mailů, poslali si fotky a domluvili si rande.

Sešli jsme se na Míráku u kostela. Dorazil včas. Byl o půl hlavy menší než já a měl na sobě takovou tu retro koženou čepici/ helmu, co se asi před sto lety nosila na motorku nebo na sajdkáru. Prý mu to připadalo originální. Což o to, originální mi to připadalo taky...

U stánku jsme si koupili svařáka. Byla strašně lezavo a pršelo. Jeho hřála ta helma, já byla zmrzlá na kost. On vypil čtyři svařáky, já jednoho. 
Rozhovor dost váznul, přehrávala jsem si v duchu naše maily a docházelo mi, že to, co jsem v mailech považovala za smysl pro humor, myslel asi vážně, což dost měnilo situaci.
Pak se čtyři svařáky začaly zřejmě rozpínat v jeho močovém měchýři a tak zahlásil, že zajdeme ještě na pivo. Asi od třetí minuty našeho rande jsem měla jedinou ulpívavou myšlenku - jít domů! Ale znáte mě....

Vzal mě do podniku zvaného Snack u Dandů. Někteří z otrlejších Pražanů ho možná znají. Po vstupu vás zahalí mlha hustá tak, že by se dala krájet, a po několika minutách se i do té nejposlednější buňky vašeho těla nasaje pach piva, potu, cigaret a smažáku utopeného v tisíckrát přepáleném oleji. 
Je to jedno z těch míst, po jejichž návštěvě musíte vyhodit všechno oblečení, které jste měli na sobě, oholit si vlasy a změnit si identitu. Chodí tam lidi, které vůbec potkávat nechcete a jakmile si sednete ke stolu, přistane před vámi velká desítka, aniž by se vás kdokoli na cokoli ptal.

Marek byl s průběhem našeho rande zjevně spokojen. Vypil 8 piv, vykouřil asi 20 balených cigaret Dozvěděla jsem se něco o školství. Něco v tom smyslu, kdo že má ty „malý zmrdy snášet“. Taky se mi svěřil, jaké má snobské kamarády, kteří nechtějí pochopit, že neodkouká celý film v kuse, protože si během něj musí jít minimálně dvakrát zapálit.... A tu poslední, tu nechal, protože „to nechtěla dělat do zadku“.



1 komentář:

  1. Aha, takže pán je intelektuál... No řehtám se na celé kolo, jestli tě potěší, že aspoň k něčemu to rande bylo :-))

    OdpovědětVymazat

Představy o ideálním protějšku

Když jsem se poprvé přihlásila na seznamku, měla jsem naprosto jasnou představu o tom, koho hledám. Byla jsem si jistá, že mezi těmi tisíci ...