Cudný příběh o nesmělém vegetariánovi

Poslední týdny a měsíce jsem se věnovala hlavně práci a soustředila se na to, jak přečkat bez úhony zkušební dobu. To se mi podařilo a tak se mi s blížícím se jarem začala opět zapalovat lýtka a čas od času jsem vyrazila na rande. Na četná vřelá doporučení zkušeného milovníka Suchara jsem si taky nainstalovala Tinder a čekala velké věci.

Zároveň se mi podařilo zvýšit rekord v počtu rande s jedním klukem o rovných 100%, a to ze čtyř na osm. S lítostí musím konstatovat, že i rozčarování z konce bylo dvojnásobné.

Důvod mého zklamání se jmenoval Jiří a byl veterán z korporátu. Měl hezký vztah s rodiči, byl vegetarián z etických důvodů a přestože vypadal jako vyhazovač z baru, byl kultivovaný, oduševnělý a citlivý.

Hned na prvním rande nás sblížilo společné pohrdání americkou korporátní kulturou a bizarní zážitky ze seznamky. Bylo mi s ním fajn a tak mi ani nevadilo, že je už víc než půl roku na na pracáku a ve třiatřiceti stále bydlí s rodiči.
Dalších několik rande probíhalo velmi standardně - kafíčko, procházka, výstava... znáte to. Jediným mírně nestandardním detailem bylo to, že jsme se za celou tu dobu navzájem ani nedotkli. On byl introvert a já jsem stará škola, takže se po nikom někde v parku plazit nebudu, to dá rozum.

Po více než měsíci randění se Jiří tak nějak sám pozval ke mně domů. Vycídila jsem všechno včetně sklepa a lustrů, oholila si nohy, dala chladit to nejlepší víno, co jsem doma měla, a připravila vegetariánskou večeři.
Jiří v sedm přišel, dal si kafe a vodu z kohoutku. S tím si vystačil až do dvou ráno, přičemž jsme celou tu dobu seděli metr od sebe na gauči a povídali si. Ve dvě Jiří poděkoval za kafe a odešel s tím, že já přeci druhý den vstávám do práce. K žádnému tělesnému sbližování nedošlo. Jiří byl introvert a já jsem stará škola, takže se po nikom na gauči plazit nebudu, že jo.

Na WhatsAppu jsme si pak druhý den vysvětlili, že jsme si ten večer vzhledem ke zjevné vzájemné přitažlivosti představovali oba jinak.

Následujícího dne se situace opakovala. Jiří v sedm přišel, dal si kafe a vodu z kohoutku a povídali jsme si. Já se nedopustila stejné chyby jako posledně a dala jsem si víno, abych se trochu osmělila. I tak jsme si metr od sebe na gauči povídali dlouho. Hodně dlouho. Vlastně až příliš dlouho. Pak ovšem Jiří dostal skvělý nápad, že si zahrajeme Scrabble. Konklétně Scrabble svlíkací. Hraje se tak, že vždy, když soupeř nahraje 100 bodů, svléknete si jeden kus oblečení.

Váhala jsem, jakou taktiku zvolit, protože mě ve Scrabble ještě nikdy žádný chlap neporazil. Rozhodla jsem se tedy, že ho nechám vyhrát, abych podpořila jeho machovské sebevědomí a ukázala tu novou drahou krajkovou podprsenku. 

Jiřímu to ohromně šlo, ale přestože jsme se už oba blížili dvěma stovkám bodů, žádné svlékání se nekonalo. Vlastně o něm ani nešla řeč. Po vínu mi bylo horko, písmenka mi byla úplně fuk a jediné, na co jsem obsedantně myslela, byl jeho sexy hrudník a jak z něj servat tričko.

Třikrát jsem prohrála a byly zase dvě a Jiří šel domů. Chtěla jsem se osmělit a dát mu pusu na rozloučenou, ale když pak před domem jenom rozhodil rukama a řekl: "tak zas někdy", vzdala jsem to.

Za další dva dny se Jiří opět vnutil na návštěvu, a to už jsem nehodlala nic ponechat náhodě. Po několika hodinách hovoru jsem se osmělila a položila si hlavu na jeho rameno. Ledy se trochu prolomily. Jiří pak velmi pomalým pohybem trvajícím asi dvě hodiny sunul ruku od mého ramene až tam, kde záda přestávají být zády.
Bylo to zdlouhavé, těžkopádné, nesmírně trapné, toporné a velmi namáhavé, ale postupně jsme se po několika hodinách propracovali až do postele. Tam se mi pak poštěstilo poprvé v životě zažít opravdu, ale opravdu špatný (pokus o) sex. Naštěstí celá tato spartakiádní sestava netrvala déle než dvě minuty. Bezprostředně po dokončení díla se Jiří zvedl a šel domů s tím, že se mu to moc líbilo, ale že já přeci druhý den vstávám do práce.