Jak jsem nic nevybudovala
Čtyřicátník, fešák, programátor. Zprvu se zdál být jen trochu neotesaný, v závěru prvotřídní pičus. Mezi tím nestihl uplynout ani týden.Na první rande jsme šli na procházku na Vyšehrad. Byla hrozná zima.
O pár dní později jsme šli na druhé rande. Taky na procházku na Vyšehrad. Taky byla hrozná zima.
Hodně chodil, hodně mluvil a hodně se mi snažil sahat na zadek.
Neustále zdůrazňoval, jak je ve vztahu důležité od samého začátku budovat, plánovat a dobře hospodařit. Dala jsem mu přezdívku Budovatel a nabyla jsem neklamného dojmu, že s blížící se třicítkou přestává být seznamování zábava a mění se ve tvrdou řeholi.
O svých seriózních úmyslech se mě snažil přesvědčit tak, že opakoval, že si hledá ženskou na chov, nikoli jen na maso. To mě moc neuklidnilo, protože jsem si okamžitě představila, že do ucha dostanu takový ten žlutý trojúhelníček s číslem.
Když nemluvil o chovu, mluvil o práci nebo o svých ex.
Na druhém rande mi s maximálním zaujetím celých 83 minut vyprávěl o tom, jak ho v nové práci naštvala paní z personálního. Pak jsem se mu já snažila říct, že jsem měla ten den promoci a že to bylo hezký. Zjevně ho to moc nezajímalo, takže mi místo jakékoli reakce sdělil, že u nich v zelenině dneska objevil mandarinky za devatenáct korun kilo a to je skvělé, protože normálně je pod devětadvacet nekoupíš, takže by ho zajímalo, kde je tenhle zelinář bere. Mě to teda vůbec nezajímalo.
To asi poznal a změnil téma. Oznámil mi, že pokud se s ním do Vánoc nevyspím, nemá smysl pokračovat, protože bychom se vůbec nepoznali. Čili by pak nemělo smysl cokoli budovat.
Taky říkal, že je pro něj ve vztahu klíčová důvěra. A že po své poslední přítelkyni vyžadoval, aby mu z práce nosila výpis své docházky. Ne každý měsíc samozřejmě. Jenom namátkově. Na vyžádání.
Na třetí rande jsem dostala za úkol vymyslet program já. Z procházek na Vyšehradě jsem měla zánět průdušek, tak jsem koupila lístky do kina. Na sci-fi. Sci-fi mě vůbec nebaví.
V duchu jsem si říkala, kolik Terminátorů, Aut zabijáků a Transformerů jsem za ty roky své pohlavní dospělosti (ne)dobrovolně odkoukala, jak jsem na Almodóvara vždycky musela jít s kamarádkou a jak jsem se málem propadla do země, když si můj tehdejší doprovod po shlédnutí jednoho z nejintelektuálnějších filmů, co jsem za poslední dobu viděla, stoupl a na celé Aero prohlásil, že větší sra*ku nikdy neviděl.
Budovatel si vybral doprovod -mě-, vybral si den a čas a vybral si sci-fi film.
A nakonec řekl, že se mu do kina vlastně vůbec nechce, protože jsem mu odpoledne dvakrát! nezvedla telefon. Že kdybych byla s kamarádkou, jak tvrdím, tak bych mu to přece zvedla, ale já byla určitě s milencem. A už mi nemůže věřit a na takových vratkých základech se nic budovat nedá, prdelko.
A tak jsem zase nic nevybudovala.

Tak a konec srandy, teď už tomu vážně nevěřím. Podle mě neexistuje žádná promovaná vdavekchtivka se zadkem volajícím po pohlazení, to si zas akorát nějakej viewegh dělá virální promo na novej protimužskej román. Nebo zelinář na mandarinky za devatenáct. A skončí to velkou svatbou s Almodovarem. Nebo ušlapáním ve vřavě u brambor za dvě padesát.
OdpovědětVymazatExistuje. Stejně jako mandarinky za devatenáct. Přísahám ;)
VymazatJá tomu věřím, protože pisatelku znám osobně...tahle holka nelže :)
VymazatPáni, konečně tu mám taky nějaké zastání :-) Děkuju!
VymazatNa jednu stranu bych vám přála, ať si najdete nějakého úžasného budovatele, na druhou by mě sobecky mrzelo, že nemám co číst. :-)
OdpovědětVymazatDěkuju! Za obojí :-)
VymazatMá tenhle web svůj Twitter kde bude upozornění na nové příspěvky?
OdpovědětVymazatAno, má :-)
Vymazathttps://twitter.com/desny_rande
Že strávím nedělní večer čtením blogu bych nečekal. Vše od začátku dobrodružství přečteno, bránice dostala zabrat, tleskám a těším se na další. Že to je True story věřím tak na 90% Mandarinky za 19 vyvolaly pochybnosti :-) Michal
OdpovědětVymazatMoc děkuju. Vždycky, když zjistím, že mě čte nějaký muž, trochu se stydím :-) Mandarinky jsou true story. Prý někde v Modřanech ;)
VymazatTo je teda tuplovanej pičus. Tak jestli takovéto materiály se účastní speed datingu, tak tam nikdy, v životě nevlezu...
OdpovědětVymazatChlácholím na dálku a držím pro změnu palce na někoho normálního.
proste je kluk sporivej, no. za co bys chtela budovat, kdyz bys vsechno rozfrcala po kavárnách, kinech a jiných nepřístojnostech a lehkovážných kratochvílích?! taková procházka na čerstvém vzduchu je zajisté příjemná, tuží tělo i mysl a ještě je zadarmo.
OdpovědětVymazatkonec konců i to poplácávání se v širším kontextu jeví spíše jako odhadování nosnosti a výdrže než nějaká lascívní sprostota ;-)
:D skvělej blog a skvělej příběh, takovejch blbounu je tady mraky
OdpovědětVymazat