Když robim veverku aneb Jazyková bariéra


Mám kamarádku. Je stejně jako já z Prahy. Říkejme jí třeba Bára...

Bára jela za svou kamarádkou Ivou na návštěvu do Třince. Iva se rozhodla, že Báře dohodí svého kamaráda Petra.

Petr je pohledný mladý muž. Bára s Petrem se večer v hospodě dali do řeči a padli si do oka. Petr vyprávěl o své práci. Má celkem mužné povolání, vykonává těžkou fyzickou práci ve Třineckých železárnách, čili robi ve Werku.

Báře se Petr líbil, ale radši by kluka, co má slušnou práci. Týpka, co dělá veverku přeci nemá zapotřebí.


2 komentáře:

  1. Neskutečný a ještě jednou neskutečný. Přečetla jsem si pár vašich schůzek a už teď mě napadá, kde berete tu trpělivost a nadhled? Mně stačí jedno rande a už jsem na 14 dní dopředu vyřízená a to nepotkávám tak vyhraněné případy jako vy :D.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to legranda :-D Beru to jako sociologickou sondu a vždycky si říkám, že po tolika magorech už to příště musí být jistojistě princ na bílém koni ;) Přeju hodně štěstí i vám!

    OdpovědětVymazat

Představy o ideálním protějšku

Když jsem se poprvé přihlásila na seznamku, měla jsem naprosto jasnou představu o tom, koho hledám. Byla jsem si jistá, že mezi těmi tisíci ...